Z oboru pro lékaře

Autor: MUDr. Vlasta Raušová

Metodika hodnocení klinického benefitu ESMO-MCBS (European Society for Medical Oncology-Magnitude of Clinical Benefit Scale) byla poprvé zveřejněna v roce 2015. Představuje standardizovaný, reprodukovatelný a opakovaně validovaný nástroj pro kvantifikaci očekávaného klinického přínosu nové onkologické léčby. 

Autor: MUDr. Vlasta Raušová

Transplantace hematopoetických kmenových buněk (HCT) je zavedenou, potenciálně léčebnou metodou pro celou řadu hematologických i nehematologických onemocnění. Počet provedených HCT se v průběhu let neustále zvyšuje, v roce 2019 bylo v Evropě uskutečněno 48 500 transplantačních výkonů. Vzhledem ke zlepšování míry přežití se skupina osob, které HCT dlouhodobě přežívají, stále rozrůstá. Očekává se, že do roku 2030 dosáhne počet osob přeživších HCT na celém světě přibližně 1,5 milionu.

Autor: MUDr. Vlasta Raušová

V pivotních randomizovaných kontrolovaných studiích vykazovala přímá perorální antikoagulancia (DOAC) u pacientů s fibrilací síní podobnou nebo dokonce vyšší účinnost a bezpečnost než warfarin. Head-to-head studie porovnávající různá DOAC však neexistují a předchozí observační studie přinesly rozporuplné výsledky. 

Autor: MUDr. Vlasta Raušová

Přípravné režimy před autologní transplantací kmenových buněk (ASCT) patří mezi základní léčebné postupy u pacientů s lymfomy. Nejčastěji používaným režimem je BEAM (karmustin, etoposid, cytarabin a melfalan), ale využívají se i alternativy. Jednou z nich je režim TEAM (thiotepa, etoposid, cytarabin a melfalan), kde je karmustin nahražen thiotepou. 

Autor: MUDr. Vlasta Raušová

Předchozí studie upozorňují na zvýšené riziko vzniku lymfomů u dospělých jedinců se zánětlivým střevním onemocněním (IBD). Jejich výsledky však často limituje zkreslení sledování/detekce během prvního roku následného hodnocení, chybná klasifikace a malá velikost vzorku. Tyto studie také zřídkakdy reflektují na moderní léčbu IBD.

Autor: MUDr. Vlasta Raušová

Na pohotovost se dostavila dosud zdravá 17letá dívka, která si stěžovala na osm dní trvající bolest a otok pravé dolní končetiny. Bolest postupně progredovala a omezovala ji v chůzi. Horečku, orální antikoncepci a trauma negovala, stejně tak i cestování v nedávné době.

Při objektivním vyšetření byl patrný výrazný otok pravé dolní končetiny od chodidla po stehno. Končetina byla výrazně napjatá, s intaktním neurovaskulárním vyšetřením distální oblasti.

Autor: MUDr. Vlasta Raušová

Faktory s prodlouženým účinkem – tzv. extended half life (EHL) koncentráty – využívají různých způsobů, jak ochránit molekuly faktorů FVIII či FIX a prodloužit tak jejich poločas. EHL koncentrát FVIII, efanesoktokog alfa (EA), nemodifikuje pouze FVIII, ale také von Willebrandův faktor, čímž umožní prodloužit poločas faktoru FVIII zhruba čtyřnásobně.

Autor: MUDr. Vlasta Raušová

Primární plazmocelulární leukémie (PCL) je nejagresivnější formou monoklonálních gamapatií. Toto onemocnění bylo až do roku 2021 definováno přítomností ≥ 20 % cirkulujících maligních plazmocytů v periferní krvi. Poté byla tato hranice snížena na ≥ 5 %. Autoři práce pracovali s předpokladem, že primární PCL není samostatnou klinickou jednotkou, ale že spíše představuje ultravysoce rizikový mnohočetný myelom (MM) charakterizovaný zvýšenými hodnotami cirkulujících plazmocytů.

Autor: MUDr. Vlasta Raušová

Česká společnost pro trombózu a hemostázu ČLS JEP a Sekce asistované reprodukce České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP vydala konsenzuální „Doporučený postup stratifikace rizika trombózy a cílené tromboprofylaxe u žen podstupujících asistovanou reprodukci“.

Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Studie SELECT2 byla předčasně zastavena vzhledem k pozitivním výsledkům u pacientů s velkou ischemickou CPM, kteří podstoupili endovaskulární trombektomii.

Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Výzkumný tým z univerzitní nemocnice ve Vídni analyzoval data 180 034 pacientů s diabetem a našel důkazy o tom, že ženy jsou vystaveny vyššímu riziku žilního tromboembolismu než muži. Oproti ženám bez diabetu mají ženy s diabetem 1,52krát vyšší riziko rozvoje žilního tromboembolismu. Toto riziko se zvyšuje po 40. roce života a ve věku 50-59 let je 1,65krát vyšší.

Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Použití aspirinu k sekundární prevenci tromboembolismu je limitováno především zvýšeným rizikem krvácení, zejména z gastrointestinálního traktu. Rizika krvácení do horní části gastrointestinálního traktu lze částečně zmírnit supresí kyseliny pomocí inhibitorů protonové pumpy a pravděpodobně antagonistů histaminových H2-receptorů. I když jsou protizánětlivé dávky aspirinu ze své podstaty ulcerogenní, mnohem nižší dávky používané k prevenci trombózy jsou méně škodlivé.