Z oboru pro lékaře

Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Lymfom z plášťových buněk (mantle cell lymphoma – MCL) je B-buněčné maligní onemocnění charakterizované chronicky relabujícím průběhem a výraznou genetickou heterogenitou. Za účelem objasnění klonální dynamiky vedoucí k časnému relapsu onemocnění byla provedena single-cell RNA sekvenace párových nádorových vzorků odebraných při stanovení diagnózy a při prvním relapsu.

Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Hemofilie je vzácná dědičná porucha srážení krve, která postihuje především muže. Dle hladiny chybějícího faktoru VIII (Hemofilie A) či IX (Hemofilie B) ji dělíme na lehkou, střední a těžkou formu. Především u těžké formy dochází ke spontánnímu krvácení zejména do kloubů a měkkých tkání, což bez léčby vede k vývoji cílového kloubu a později k rozvoji hemofilické artropatie jež významně omezuje kvalitu života.

Nastal výrazný posun zejména v personalizaci CAR-T léčby, stratifikaci rizika u mnohočetného myelomu a terapii agresivních lymfomů. Nové studie ukazují možnosti prodloužení remise, snížení toxicity i efektivnějšího výběru pacientů pro cílenou terapii. Významně se rozvíjí také výzkum mechanismů rezistence a nové konstrukce CAR-T buněk, které mohou změnit standardní léčebné algoritmy u leukemií i lymfomů.

V tomto videu vás zveme k nahlédnutí přímo do každodenního chodu Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Dovolujeme si Vás informovat o XXXII. Česko-slovenské konferenci o hemostáze a trombóze s mezinárodní účastí.

Ondřej Volný, Adam Gřunděl a kol. 

Anotace

Umělá inteligence (AI) mění zdravotnictví rychleji, než si dokázali představit i ti nejodvážnější vizionáři. Kniha „Umělá inteligence (AI) ve zdravotnictví“ nabízí komplexní pohled na to, jak se AI stává nepostradatelnou součástí moderní medicíny.

Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Mnohočetný myelom je obvykle považován za onemocnění starších dospělých, přičemž medián věku v době diagnózy se ve většině populací pohybuje kolem 70 let. Diagnóza u adolescentů a mladých dospělých, definovaných jako osoby mladší 40 nebo 50 let, tvoří méně než 2 % všech případů, a proto se jí v epidemiologickém výzkumu věnuje jen omezená pozornost.

Hranice výuky lékařských i nelékařských oborů na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy se posouvají ve spojení s nejmodernějšími technologiemi a digitálními trendy. Fakulta začíná využívat humanoidní roboty neboli androidy, vzniká školicí a experimentální pracoviště robotické chirurgie a jako jedna z prvních v republice zavádí do výuky mezinárodní rámec digitálních kompetencí budoucích lékařů DECODE.

V tomto přehledu šesti klíčových novinek se dozvíte o zásadním posunu v léčbě Hodgkinova a folikulárního lymfomu směrem k imunoterapii, nových bezchemoterapeutických standardech u CLL a myelomu, a také o pokrocích v cílené udržovací léčbě AML. Report dále mapuje nadějnou cestu k eliminaci venepunkcí u polycytémia vera. Čtěte detaily.

Hemofilie je vzácné dědičné onemocnění, které se projevuje poruchou srážlivosti krve a dvakrát více se týká mužů než žen. Vloni bylo s touto chorobou v péči 1379 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Léčba hemofilie patří k těm nejnákladnějším a VZP za ni vloni vydala přes jednu miliardu korun. Tiskovou zprávu vydáváme při příležitosti Světového dne hemofilie (17. 4.).

Opět po roce se červeně rozsvítí známé dominanty měst. Víte, na který den připadá Světový den hemofilie, z jakého důvodu a s jakými akcemi je spojen? Světový den hemofilie se každoročně koná 17. dubna. Byl vyhlášen v roce 1989 na počest narozenin Franka Schnabela, zakladatele Světové hemofilické federace (https://wfh.org/). 

V rámci Světového dne hemofilie se každoročně konají osvětové kampaně, setkání pacientů s odborníky, ale také kulturní a sportovní akce organizované Českým svazem hemofiliků a sdružením Hemojunior. Symbolický rozměr mají vrcholové výstupy.

Pohyb, setkání a společně strávený čas představují ideální formu, jak si připomenout Světový den hemofilie. Zapojit se může každý