Z oboru pro lékaře

V říjnu 2025 se v New Yorku uskutečnil 25. ročník mezinárodního kongresu věnovaného leukemiím, lymfomům, mnohočetnému myelomu a souvisejícím myeloidním onemocněním. Šlo o jednu z nejvýznamnějších akcí v oblasti hematoonkologie, která tradičně přivádí na jedno místo přední odborníky z celého světa.

Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Zavedení režimů s fixní délkou terapie představuje významný pokrok v léčbě chronické lymfocytární leukémie (CLL). Tyto režimy umožňují dosažení hlubokých a trvalých remisí, aniž by pacienti museli být vystaveni kontinuální dlouhodobé medikaci, a současně poskytují možnost tzv. „lékových prázdnin“.

V posledních týdnech přinesla oblast hematoonkologie řadu zásadních novinek – od prvního léku pro časný myelom, přes nové kombinace u folikulárního lymfomu až po meninové inhibitory pro AML. Společným trendem je posun k precizní medicíně a rozšiřování možností buněčné léčby. Zároveň roste tlak na kapacity center a dostupnost pokročilé terapie v regionech. Více v listopadových novinkách.

Evropský kongres trombózy a hemostázy (ECTH 2025) se uskutečnil ve dnech 22. až 24. října 2025 v Praze. Šestý ročník přivítal téměř pět set účastníků z celé Evropy i zahraničí. Akce, která se zaměřuje na propojení vědeckého výzkumu s klinickou praxí a aktivní zapojení mladých odborníků, se nesla v duchu mezioborové spolupráce, sdílení zkušeností a podpory nové generace hematologů, angiologů a dalších specialistů.

Jaromír Gumulec, Pavel Žák a kol.
Kolegové, už jste se někdy ve své klinické praxi setkali s pacientem trpícím trombotickou mikroangiopatií. Že ne? A víte to jistě? Bývá to dramatická zkušenost, která může překvapit lékaře napříč všemi obory a která si žádá rychlou reakci.

Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Trombotické příhody jsou v dětském věku relativně vzácná onemocnění, jejich incidence však mírně narůstá, zejména díky vzrůstající invazivitě léčby a zlepšené diagnostice. Nejčastěji se u dětí vyskytují trombotické příhody v období dospívání a pak v novorozeneckém věku. Trombotické příhody postihují žilní i tepenné řečiště.

Kmenové buňky jsou mozkem nádoru! Takové je motto výzkumné skupiny Tomáše Stopky, vedoucího Laboratoře hematoonkologie a kmenových buněk na 1. LF UK v centru BIOCEV, který zároveň působí jako klinický hematolog na I. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze.

Pacientská organizace Lymfom Help, z. s., pořádá v Praze celostátní setkání pacientů s lymfomem dne 28. 11. 2025 v Charvátově sále VFN. Prosíme, informujte své pacienty a jejich blízké o možnosti účasti. Registrace ZDE

Zveme vás ke studiu akreditovaného kurzu o problematice folikulárního lymfomu, který přináší praktický a aktuální přehled diagnostiky, stratifikace rizika a léčebných strategií od watch & wait až po nejnovější imunoterapie.

V uplynulém měsíci se pozornost soustředila na přesnější stratifikaci rizika, monitoring minimální reziduální choroby a genetické determinanty odpovědi či rezistence. Studie rozvíjejí roli cirkulujících nádorových buněk, nové prognostické systémy a molekulární profily u CLL či myelomu. Tyto poznatky mohou v blízké době ovlivnit volbu léčby i sledování pacientů.

Akutní myeloidní leukémie (AML) je zhoubné onemocnění kostní dřeně a krve spojené s narušenou produkcí normálních krvinek a hromaděním nefunkčních nezralých buněk (blastů). Označení „akutní“ znamená, že se nemoc rozvíjí rychle a bez účinné léčby se rychle zhoršuje. Navzdory novým terapeutickým možnostem zůstává úmrtnost na AML vysoká – méně než 25 % pacientů starších 60 let přežívá pět a více let od diagnózy.

Porozumění procesům v lidském těle na molekulární úrovni je klíčové pro vývoj léků. Vědecké skupině dr. Josefa Lazara z Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se nyní podařilo díky nově vyvinutému molekulárnímu biosenzoru a speciálnímu mikroskopu otevřít cestu k získání více poznatků o fungování patrně nejdůležitější kategorie buněčné komunikace. Jejich zjištění přispějí k vývoji účinnějších a bezpečnějších léčiv a anestetik.