Vážené kolegium, prosím o doporučení dalšího postupu s ohledem na vznik posttrombotického syndromu LDK- zda pokračovat dále v antikoagulační terapii v reduk. dávce, nebo úplně vysadit. Jedná se o 47letou ženu, u kt. u 01/2024 zjištěná provokovaná flebotromboza LDK při uzávěru v. femoralis, v poplitea a bécových žil (předcházel úraz LDK -2 týdny omezena hybnost LDK, užívala hormonální antikoncepci). V terapii Eliquis 5mg 1-0-1, po 6 měs. sníženo na 2,5mg 2x1. Trombofilní stav u pacientky nebyl prokázán (vrozené trombofilie negativní, antifosfolipidové protilátky negativní, F VIII, IX , Potein C, protein S, antitrombin v normě). OA: astma bronchiale, steatosis hepatis, BMI 27, nekuřačka, rodinná anamnéze stran TEN negativní. Při zavedené AKT DD v normě, dolní končetina bez otoku. Kontrolní angiologické vyšetření 10/2024 : : VFS sin mírně užší, lumen je komprim., VP sin a oblast tibiofibulární redukována echogenními trombotickými hmotami cca kolem 35%, zbytkové lumen komprim., saphenofemor. junkce vlevo s refluxem, VSM sin insuf., reflux v obl. perforátoru dist. poloviny levého bérce mediálně. RES: obstrukce hlub. žil. systému femoropopliteálně a tibiofibulárně vlevo- v.s. vývoj chronického nálezu a posttrombotického syndrom LDK. Chron. žil. insuf. CEAP kl.2-3. Ukončení antikoagulace vzhledem k vývoji posttrombotického syndromu je spojeno s rizikem recidivy. Děkuji za doporučení.
Reakce: 4
Dobrý den,
jak se zdá, hlavním provokačním momentem trombózy byl úraz v době užívání hormonální antikoncepce. Žádná trombofilie nebyla prokázána, pacientka je sice nemocná, ale není obézní. Protrombotický syndrom jistě může přispět k rekurenci trombózy, nicméně jak vysoké riziko rekurence je by měl definovat angiolog podle svého nálezu podobně jako by měl definovat léčbu. Obecně bych takovou pacientku neléčil a zajistil adekvátně v rizikových situacích.
Souhlasím s kolegy že u první provokované DVT je antikoagulační léčba 6M dostačující. V risikových situacích jistě bude preventivně zajištěna, ale k dlouhodobé/trvalé antikoagulaci podle toho, co píšete, rovněž nevidim duvod.
Souhlasím s kolegy, ze zadání mi ale vyplývá, že by angiolog byl spíše pro pokračování léčby, přikláněl bych se proto k bodu 4 z vyjádření prof. Dulíčka.
Další případy
Protein C a S
Dobrý den. Pacientka ve 31.tt gravidity prodělala TIA. Ještě za gravidity zjištěno lab snížení proteinu C a S, po ukončení šestinedělí (stále kojí) provedena kontrola, PC 61% (v 31.tt 42 %) a free PS 83% (31.tt 43%). Medikuje Clexane 0.4 ml 1x denně....
Tromboza v. portae
Pekne pozdravujem vazene kolegium, chcela by som sa spytat na Vas nazor na antikoagulacnu liecbu NOAKOM trombozy v. portae vs. v terene Ci hepatis . 1. Prosim je indikovana dozivotna liecba NOAKOM u pacientky s Ci hepatis, portalnou hypertenziou (spl...
CALR positivní ET x gravidita
Vážené kolegium, mám mladou pacientku (32 let) s CALR positivní ET, v minulosti léčena anagrelidem a pro netoleranci interferonem. Nyní v rámci úsilí o graviditu léčba přerušena, od té doby dochází k postupnému vzestupu thrombo - poslední hodnota je...
Dobrý den,
1/ Překvapuje mne, že neměla profylaxi VTE při omezené hybnosti a užívání hormonální antikoncepce
2/ Antikoagulační terapie dále dle EBM nemá dále smysl, je na 6 měsíců
3/ Nález na UZ žil t.č. není indikací k prolongaci antikoagulační terapie, snaha to prokázat byla před více než 20 lety, což se ukázalo, že to nemá
vliv na vývoj ani tíži PTS
4/ samozřejmě při současné cenně Eliquisu a dobrému bezpečnostnímu profilu, pokud bude dotyčná vyloženě chtít, tedy se svým souhlasem) může Eliquis
užívat s vizí snížení rizika rekurence VTE (ale to není velké, protože DVT byla v souvislosti s 2 RF), nikoliv s vizí eliminace PTS