Vážené kolegium, prosím o doporučení dalšího postupu s ohledem na vznik posttrombotického syndromu LDK- zda pokračovat dále v antikoagulační terapii v reduk. dávce, nebo úplně vysadit. Jedná se o 47letou ženu, u kt. u 01/2024 zjištěná provokovaná flebotromboza LDK při uzávěru v. femoralis, v poplitea a bécových žil (předcházel úraz LDK -2 týdny omezena hybnost LDK, užívala hormonální antikoncepci). V terapii Eliquis 5mg 1-0-1, po 6 měs. sníženo na 2,5mg 2x1. Trombofilní stav u pacientky nebyl prokázán (vrozené trombofilie negativní, antifosfolipidové protilátky negativní, F VIII, IX , Potein C, protein S, antitrombin v normě). OA: astma bronchiale, steatosis hepatis, BMI 27, nekuřačka, rodinná anamnéze stran TEN negativní. Při zavedené AKT DD v normě, dolní končetina bez otoku. Kontrolní angiologické vyšetření 10/2024 : : VFS sin mírně užší, lumen je komprim., VP sin a oblast tibiofibulární redukována echogenními trombotickými hmotami cca kolem 35%, zbytkové lumen komprim., saphenofemor. junkce vlevo s refluxem, VSM sin insuf., reflux v obl. perforátoru dist. poloviny levého bérce mediálně. RES: obstrukce hlub. žil. systému femoropopliteálně a tibiofibulárně vlevo- v.s. vývoj chronického nálezu a posttrombotického syndrom LDK. Chron. žil. insuf. CEAP kl.2-3. Ukončení antikoagulace vzhledem k vývoji posttrombotického syndromu je spojeno s rizikem recidivy. Děkuji za doporučení.
Reakce: 4
Dobrý den,
jak se zdá, hlavním provokačním momentem trombózy byl úraz v době užívání hormonální antikoncepce. Žádná trombofilie nebyla prokázána, pacientka je sice nemocná, ale není obézní. Protrombotický syndrom jistě může přispět k rekurenci trombózy, nicméně jak vysoké riziko rekurence je by měl definovat angiolog podle svého nálezu podobně jako by měl definovat léčbu. Obecně bych takovou pacientku neléčil a zajistil adekvátně v rizikových situacích.
Souhlasím s kolegy že u první provokované DVT je antikoagulační léčba 6M dostačující. V risikových situacích jistě bude preventivně zajištěna, ale k dlouhodobé/trvalé antikoagulaci podle toho, co píšete, rovněž nevidim duvod.
Souhlasím s kolegy, ze zadání mi ale vyplývá, že by angiolog byl spíše pro pokračování léčby, přikláněl bych se proto k bodu 4 z vyjádření prof. Dulíčka.
Další případy
Dlouhodobá hormonální terapie a trombofilie
Dobrý den, chtěla bych se poradit ohledně specifického případu i s ohledem na obecné řešení. 20letý pacient s opakovaně potvrzenou elevací FVIII kolem 200-250 % (taktéž v rodině - matka, sestra i sourozenci matky; matka prodělala TEN; z toho důvodu i...
Jaká je nejlepší antitrombotická léčba u pacienta po opak. TEN
Dobrý den, prosím o radu u tohoto pacienta: 74 letý muž, od r. 2019 profylakticky Eliquis 2,5 1-0-1 jako samoplátce (st.p. opak. TEN - 2015 HŽT L bérce + PE, 2018 PE) + trombofilie negat. 2018 (genetika, proteiny C a S, FVIII, antifosfolipid. PL), v...
Provokovaná plicní embolie a "náhodný" záchyt pozitivity LA, APA, mutace genu pro prothrombin
Dobrý den, velice ráda bych se zeptala na názor kolegia: Aktuálně 50-letá pacientka, která prodělala oboustrannou plicní embolii, low risk, flebotromboza VFS, VPO , VVTP a VVfib l. sin, v r. 2022 tzn. ve svých 47-letech provokovanou operačním výkonem...
Dobrý den,
1/ Překvapuje mne, že neměla profylaxi VTE při omezené hybnosti a užívání hormonální antikoncepce
2/ Antikoagulační terapie dále dle EBM nemá dále smysl, je na 6 měsíců
3/ Nález na UZ žil t.č. není indikací k prolongaci antikoagulační terapie, snaha to prokázat byla před více než 20 lety, což se ukázalo, že to nemá
vliv na vývoj ani tíži PTS
4/ samozřejmě při současné cenně Eliquisu a dobrému bezpečnostnímu profilu, pokud bude dotyčná vyloženě chtít, tedy se svým souhlasem) může Eliquis
užívat s vizí snížení rizika rekurence VTE (ale to není velké, protože DVT byla v souvislosti s 2 RF), nikoliv s vizí eliminace PTS