Vážené kolegium, prosím o doporučení dalšího postupu s ohledem na vznik posttrombotického syndromu LDK- zda pokračovat dále v antikoagulační terapii v reduk. dávce, nebo úplně vysadit. Jedná se o 47letou ženu, u kt. u 01/2024 zjištěná provokovaná flebotromboza LDK při uzávěru v. femoralis, v poplitea a bécových žil (předcházel úraz LDK -2 týdny omezena hybnost LDK, užívala hormonální antikoncepci). V terapii Eliquis 5mg 1-0-1, po 6 měs. sníženo na 2,5mg 2x1. Trombofilní stav u pacientky nebyl prokázán (vrozené trombofilie negativní, antifosfolipidové protilátky negativní, F VIII, IX , Potein C, protein S, antitrombin v normě). OA: astma bronchiale, steatosis hepatis, BMI 27, nekuřačka, rodinná anamnéze stran TEN negativní. Při zavedené AKT DD v normě, dolní končetina bez otoku. Kontrolní angiologické vyšetření 10/2024 : : VFS sin mírně užší, lumen je komprim., VP sin a oblast tibiofibulární redukována echogenními trombotickými hmotami cca kolem 35%, zbytkové lumen komprim., saphenofemor. junkce vlevo s refluxem, VSM sin insuf., reflux v obl. perforátoru dist. poloviny levého bérce mediálně. RES: obstrukce hlub. žil. systému femoropopliteálně a tibiofibulárně vlevo- v.s. vývoj chronického nálezu a posttrombotického syndrom LDK. Chron. žil. insuf. CEAP kl.2-3. Ukončení antikoagulace vzhledem k vývoji posttrombotického syndromu je spojeno s rizikem recidivy. Děkuji za doporučení.
Reakce: 4
Dobrý den,
jak se zdá, hlavním provokačním momentem trombózy byl úraz v době užívání hormonální antikoncepce. Žádná trombofilie nebyla prokázána, pacientka je sice nemocná, ale není obézní. Protrombotický syndrom jistě může přispět k rekurenci trombózy, nicméně jak vysoké riziko rekurence je by měl definovat angiolog podle svého nálezu podobně jako by měl definovat léčbu. Obecně bych takovou pacientku neléčil a zajistil adekvátně v rizikových situacích.
Souhlasím s kolegy že u první provokované DVT je antikoagulační léčba 6M dostačující. V risikových situacích jistě bude preventivně zajištěna, ale k dlouhodobé/trvalé antikoagulaci podle toho, co píšete, rovněž nevidim duvod.
Souhlasím s kolegy, ze zadání mi ale vyplývá, že by angiolog byl spíše pro pokračování léčby, přikláněl bych se proto k bodu 4 z vyjádření prof. Dulíčka.
Další případy
Jakou antikoagulační léčbu zvolit?
Dobrý den, prosím o konzultaci. Pacient 76 let, 125 kg - s antikoagulační terapií Eliquis 2.5mg á 12 hod. pro paroxysmální FiS s CHADsVA 5b, dále st.p.náhradě aortální chlopně bioprotézou + redukční aortoplastice 2011, st.p.infekční endokarditidě Ao...
36letá pacientka s idiopatickou infertilitou a prodlouženým APTT
Vážené kolegium, prosím o radu, zda vůbec a v jakém rozsahu dále pacientku v Hematologické ambulanci vyšetřovat? Z rodinné ani osobní anamnézy 36leté pac. nevyplývá indikace k vyšetření standt.souboru "trombofilních stavů", jejichž vyšetření žádá imu...
MTHFR složený heterozygot
Dobrý den, pacientka 25 let, pozitivní mutace MTHFR složený heterozygot, homocystein v normě, Leiden neprokázán, chron. mikrocytární anémie sideropenická, hypovitaminoza B9. Bez anamnézy trombotického onemocnění, s ničím se neléčí. V rodině - matka M...
Dobrý den,
1/ Překvapuje mne, že neměla profylaxi VTE při omezené hybnosti a užívání hormonální antikoncepce
2/ Antikoagulační terapie dále dle EBM nemá dále smysl, je na 6 měsíců
3/ Nález na UZ žil t.č. není indikací k prolongaci antikoagulační terapie, snaha to prokázat byla před více než 20 lety, což se ukázalo, že to nemá
vliv na vývoj ani tíži PTS
4/ samozřejmě při současné cenně Eliquisu a dobrému bezpečnostnímu profilu, pokud bude dotyčná vyloženě chtít, tedy se svým souhlasem) může Eliquis
užívat s vizí snížení rizika rekurence VTE (ale to není velké, protože DVT byla v souvislosti s 2 RF), nikoliv s vizí eliminace PTS