Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat
humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in
vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám
odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:
-
jste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické
prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro;
-
berete na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny široké (laické)
veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům podle předchozí definice, a to se všemi riziky a důsledky z
toho plynoucími pro širokou (laickou) veřejnost.
Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky,
zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji,
že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného
vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato
rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného
posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu
léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro,
neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský
předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in
vitro),
rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku,
jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických
zdravotnických
prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Reakce: 2
U mladšího pacienta bez signifikantní komorbidity by se v této situaci mělo uvažovat o kombinované chemoterapii s následnou alogenní transplantací krvetvorných buněk. U tohoto pacienta je na místě paliativní léčba, jednou z omezených možností je podávání hydroxyurey, protože inhibitory tyrosinové kinázy při komplexním karyotypu nebudou v delším časovém horizontu účinné. Alternativou je kombinace interferonu a TKI (v první linii imatinib, při progresi a identifikaci mutace BCR-ABL další TKI podle typu mutace) v dávkování podle tolerance nemocného. Cílem léčby v tomto případě nebude optimální molekulární odpověď podle kritérií ELN, ale primárně dosažení a udržení kompletní hematologické remise, sekundárně parciální cytogenetická odpověď. V každém případě je potřeba nemocného a rodinu připravit na závažnou prognózu a konzultovat paliativní team.
Vyjádření lékaře k doporučení kolegia
Pokud bude do péče přizván paliativní tým, tak se bude nejprve explorovat 3 screeningové okruhy pacientových potřeb, zejména v kontextu toho, že se jedná o nečekanou situaci:
1. porozumění onemocnění a léčbě: jaké informace pacient dostal, jak své situaci rozumí, jaké informace by potřeboval, co by pro něj byla nepříznivá zpráva, pokud by ošetřující lékař měl některé dobré, některé méně dobré zprávy, přál by jsi pacient slyšet i ty méně dobré?
2. Osoba důvěry a rozhodování: kdo je pro pacienta člověkem, se kterým sdílí v životě i složité věci? Přál by jsi pacient někoho, kdo by měl být přítomen u sdělování informací? Pokud by bylo v léčebném postupu třeba rozhodovat a volit mezi alternativy, přál aby se tohoto rozhodování pacient účastnit? Případně kdo by měl společně s pacientem přemýšlet, která z alternativ nejlépe "patří do jeho života"?
3. hodnoty a preference: co je pro pacienta důležité kromě léčby? Na čem mu životě záleží, čeho by se vzhledem k nové zdravotní situaci byl připraven vzdát, a čeho naopak nikoliv. Co by bylo pro něj podstatné, kdyby se situace nevyvíjela úplně nejlepším scénářem?
Jedná se o screeningový rozhovor, který může dělat jak školený ošetřující lékař, tak paliativní tým a čím dříve se udělá, tím lépe budeme v léčbě společně s pacientem cílit na maximální kvalitu života, která odpovídá hodnotám a preferencím pacienta, včetně preferencí pro zhoršování zdravotního stavu, a závěr života.
Paliativní tým by měl podle aktuálních doporučení vidět pacienta cca každých 6 až 8 týdnů, a to od počátku diagnózy, pro dosažení maximálního efektu na kvalitu života, snížení počtu neplánovaných hospitalizací, rozhodování v souladu s preferencemi pacienta, i dobrou symptomovou kontrolu.
Desai AV, Klimek VM, Chow K, et al. 1-2-3 Project: A Quality Improvement Initiative to Normalize and Systematize Palliative Care for All Patients With Cancer in the Outpatient Clinic Setting. J Oncol Pract. 2018;14(12):e775-e785. doi:10.1200/JOP.18.00346
Vyjádření lékaře k doporučení kolegia
Děkuji moc za cenné rady a doporučení.
Tazatel byl s doporučeními spokojen