50letá žena s MPN s trombocytozou před operací Dunbarova syndromu

Dobrý den, daný případ bude řešen nejspíše uvolněním tr. coeliacus protetím ligamenta, což by asi nemusela být operace provázená sama o sobě větším krvácením (?), proto by mělo být z hlediska koagulačního dostačující vysazení ASA, jak požaduje chirurg, za ponechání zavedené th anagrelidem v dané dávce (3x1) a zajištění břišní operace standartní antitrombotickou profylaxí, kterou lze zajistit běžným způsobem - u CALR+ MPN nebývá sklon k trombóze tak vysoký jako u JAK2+, pokud nebude namítat chirurg, pak s jejím započetím v předoperačním období. V případě, že by byl anagrelid přerušen, mohlo by dojít ke zvyšování počtu destiček k hodnotám provázeným (paradoxním) rizikem krvácení.
Po ukončení chirurgické péče je možno vrátit se k původní terapii, jak byla nastavena, i když by bylo výhodnější nastavit léčbu tak, aby se počet destiček pohyboval spíše k hodnotám 400 x10e9/l.
V případě jakýchkoliv komplikací se pochopitelně navržený algoritmus musí přizpůsobit okolnostem.

Souhlasím s panem profesorem.

Obecně souhlasím s prof. Penkou. Jak píše, mutace CALR není zdaleka tak trombogenní, jako JAK2. Nicméně i pac. s touto MPN s nízkým rizikem jsou stále významně rizikovějšími stran trombózy, než běžná populace, tím spíše, že počet trombocytů je stále zvýšený (což se sice vždy toleruje v běžné léčbě u pac. touto mutací - běžný cíl ther. u CALR-mutovaných je počet trombo- pod 600 G/l, ale pac. čeká břišní operace). Já bych raději zajistil LMWH. Je-li čas, navýšení ANG by patrně vedlo ke snížení trombo-. Pozn.: Thromboreductin není nutné podávat přesně po hodinách.