Provokovaná bilaterální masivní plicní embolie v graviditě u pac. HeZ FV Leiden

Dobrý den,
pokud tomu dobře rozumím, pacientka měla závažnou provokovanou tromboemboslkickou příhodu v pokročilé graviditě, je přenašečkou středně těžké hereditární trombofilie a má pozitivní RA žilních trombotických příhod. Po roce je dle CT rekanalizace v místě embolie, nicméně ze zprávy není jasné jak vypadá femoropopliteální žilní řečiště. Bude-li i tam rekanalizace a nemá-li pacientka další přídatná rizika, ukončil bych antikoagulační léčbu. Pacientka by měla být informována o možnosti recidivy TEN. V další graviditě, resp. v jiných situacích s vyšším rizikem trombózy by měla být adekvátně antitromboticky zajištěna. Mám za to, že screening APS znamená ELISA testy, které nezachycují lupus antikoagulant. Tohle bych po ukončení antikoagulační léčby doporučil pro úplnost doplnit.

Dobrý den,
Evidentně ukončit antikoagulační terapii, bez sulodexidu, ASa apod. Platí doporučení o zajištění všech rizikových situacích spojených se vznikem VTE, kontrola u hematologa v případě další gravidity a jistě neužívat hormonální antikoncepci s estrogeny.

Lze souhlasit s kolegy. Ještě bych měl dva dotazy - měla pacientka nějaké antitrombotické zajištění před vznikem tromboembolické komplikace ? a za jakých okolností došlo k plicním embolizacím u sestřenice ? Děkuji.

Pěkný den, rovněž bych po roce od vyvolané PE léčbu ukončil. Jistě je vhodné doplnit i Lupus antikoagulans, pakliže nebylo stanoveno. Rizikové situace, jak kolegové píší, bych také zajistil LMWH případně DOACs. S kontraindikací kombinované HAk také souhlasím. Sulodexid nelze považovat za alternativu k antikoagulaci a krom jedné sporné studie, která prokázala již řadě lidí medvědí službu, nejsou data na to, že by měl být sulodexid používán v takových indikacích. Je to spíše možná podpurna terapie v rámci posttrombot stavu, která by nemela být považována za alternativu antikoagulační léčby a její nepodání jistě není postupem non lege artis.