34letý jinak zcela zdravý pacient s náhodně zjištěnou neutropenií kolem 1,5 x 10/9/l, tato opakovaně v průběhu 1 roku. Ostatní parametry KO v normě. Pacient bez zvýšeného výskytu infekcí. V anamnéze časté cestování do exotických zemí (Asie, Afrika). Jaká byste doporučili další vyšetření a postup? Děkuji
Další případy
Leukopenie
Dobrý den, prosím o konzultaci pacientky 69let, bez obtíží, s atrofickou gastritis substituce B12 parenterálně s normalizací v červené krevní řadě, nyní opakovaně s leukopenií. Bez recentních infekcí v anamneze. CRP 8,8mg/l v 7/26 při kašli. Ostatní...
Anemie normochromní normocytární
Dobrý den, prosím o radu. Pacient 77 let, léčen pro HN, DM II na malé dávce metforminu, HLP na statinu. 1/26 oběr krve v rámci vstupní registrační prohlídky, zjištěn jen hraniční Hb 134,0 g/l, mírný deficit folátu. Ostatní stavební faktory krvetvorby...
Asymptomatická pacientka s neutropenii a lymfocytozou
Dobrý den, prosím o konzultaci pacientky (1977), subjektivně bez obtíží, na prevenci náhodně zjištený následující nález : 23.09.2026: Neutrofily-abs 1,54 x 10^9/L, 25% , Lymfocyty -abs 3,74 x10^9/L, 60,7%, Neutrofilní segmenty 28%, WBC - leukocyty 6,...
Reakce: 4
Dobrý den, to je samozřejmě častý problém se širokou dif. diagnózou délky 2-3 stránek v učebnici. Orientační algoritmus na základě vámi zaslaných údajů: předpokládám, že nejde o BEN a pacient je kavkazské rasy. Začal bych tím, zda je to úplně nový nález v porovnání s údaji několik let starými, resp. zda nejde o vrozenou anomálií, dále je nutné projít farmakologickou anamnézu, při takovém cestování bych pátral specificky např. po užívání antimalarik, ale i jiných léků (antidepresiva, atd., seznam je nekonečný), vakcinace (tyfus, žl. zimnice COVID atd.), to vše může vést k lehké neutropenii. Předpokládám, že hladinaytzv. hematinics jsou v pořádku. Je nutné vyloučit podíl virové infekce: EBV a CMV, a vyšetřit HIV a viry hepatitid i vzhledem k cest. anamnéze. Předpokládám, že velikost sleziny je normální a pokud jsou ostatní složky KO v normě, že nejde o projev hypersplenismu. Je nutné pomýšlet i na autoimunitní etiologii vč. incip. SLE a tím směrem zaměřit klinické a labor. vyšetření vč. event. protilátek proti granulocytům. MDS je málo pravděpodobný, ale samozřejmě nelze jej zcela vyloučit. Ve hře může být řada dalších příčin, vč. thyreopatie a nakonec i chronický stres.
Myslím, že pan profesor Kozák rozepsal dostatečně diferenciálně diagnostikou rozvahu. Snad bych dodal jen to, že kdysi jsme u nás v nemocnici mívali hodnotu 1,5 jako dolní hranici normy. U některých pacientů s podobným nálezem mohou být výsledky všech navržených vyšetření negativní a příčina zůstane nejasná. Pokud ale hodnoty neutrofilů dále neklesají tak odběry z kostní dřeně většinou neindikujeme a spokojujeme se s pouhým sledováním pacienta.
K přehledu prof.Kozáka jen dodávám, že by se nemělo zapomenout ani na některý z vrozených syndromu selhání krvetvorby, jenž se takto může manifestovat mezi 20-30 rokem věku.
Dobrý den, nelze než souhlasit s kolegy. Pokud byl anamnesticky v minulosti KO+dif zcela v normě, lze předpokládat spíše sekundární etiologii... zásadní bude vyloučení příčiny polékové, chronické infekce (hepatitidy, herpetické viry, HIV, ale s ohledem na cestovatelskou anamnézu i "exotičtější" infekce), autoimunity, atd. Odebrala bych v rámci screeningu pro jistotu i průtokovou cytometrii z periferní krve a v dif. dg. autoimunitní etiologie by mohly být přínosné i protilátky proti granulocytům. Pokud budou výsledky negativní, pak bych pacienta prozatím jen sledovala, a kostní dřeň indikovala při progresi neutropenie či jiné další patologii v KO.