Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat
humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in
vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám
odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:
-
jste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické
prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro;
-
berete na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny široké (laické)
veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům podle předchozí definice, a to se všemi riziky a důsledky z
toho plynoucími pro širokou (laickou) veřejnost.
Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky,
zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji,
že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného
vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato
rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného
posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu
léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro,
neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský
předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in
vitro),
rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku,
jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických
zdravotnických
prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Reakce: 3
- nutno s pacientem postupovat krok za krokem
- dle mych zkusenosti je vhodne pacientovi sice sdelit "zpravu o nepriznivem vyvoji" ale stale ji neopakovat a netrvat na tom, ze ji "musi prijmout"
- nabídnout pacientovi nejen "zprávu" ale i nějaké řešení - byt by to byl plán X
- do dokumentace doporučuji zapsat, jak byl pacient informovan
- nabídnout pacientovi konzultaci paliativního tymu, je-li k dispozici, ev konzultaci u nějakého kolegy
- soustředit se na problémy, které jsou pro pacienta důležité v současné chvíli prakticky - řešit konkrétní obtíže atd
- běh na dlouhou trať
Vyjádření lékaře k doporučení kolegia
zpráva o nepříznivém vývoji vzbudí vždy emoční reakci, někdy silnou.
1. POZOR: není účinné používat racionální argumentaci, opakovaně vysvětlovat - nebude vůbec fungovat, (podobně jako racionální argument nefunguje v emočně vypjatých situacích v osobních vztazích)
2. doporučuji strategii explorativně empatickou - A-N-P ve třech postupných krocích
A - acknowledge: "rozumím, že je pro vás těžké slyšet tuhle zprávu"
"vidím, že to, co jsem řekla, je pro vás zklamání/překvapení/že jste to nečekal"
"když o tom teď spolu mluvíme, tak si uvědomuji, že zpráva o progresi přišla dřív, než jsme oba doufali"
.......................nechat pacienta vstřebat, ev. použít postupně všechny tři možnosti, pokud jsou emoce silné......................
N - normalize. "řada pacientů, kteří jsou v podobné situaci, to vnímá podobně"
"je zcela v pořádku, že se teď cítíte zklamaný, smutný, zaskočený"
........................nechat pacienta vnímat, že v podobné situaci není sám, je obvyklá......................................................
P- partner "mohli bychom se na to společně podívat?"
"můžete mi o tom říct více?"
" co vám teď jde hlavou?"
Vyjádření lékaře k doporučení kolegia
Pacient má právo informace o svém zdravotním stavu odmítnout a nevyslechnout je. Před sdělením závažných zpráv je dobré se pacienta zeptat jakým způsobem, jak podrobně a za čí přítomnosti by důležité zprávy rád vyslechl. Nechce-li zprávu o nepříznivém vývoji a potažmo prognóze pacient znát, potom je nutné to respektovat.
Snažit se vnutit pacientovi informace, které nechce je nefunkční strategie, která:
1. s naším problémem, že bychom (sami kvůli sobě) raději vedli otevřenou komunikaci nepomůže
2. pravděpodobně povede k tomu, že v očích pacienta vypadneme z aliance pomáhajících, přestaneme "být na jeho straně", možná se s námi už nebude chtít vůbec bavit
(mnohokrát jsem si tuhle slepou komunikační uličku vyzkoušel)
Jen málokdy nemůžeme pacienta dobře léčit nebo se o něj jinak starat jen proto, že odmítá znát prognostické informace a nepříznivý vývoj choroby. Ale výjimečně taková situace může nastat (nutný výkon související s progresí nemoci, překlad na jiné pracoviště, potřeba zajištění větší domácí podpory pro očekávatelný propad performance statu). Potom je vhodné použít jednu ze dvou možností:
1. vyjednat s pacientem pětiminutovku na praktické věci - i bez prognostického uvědomění lze vysvětlit nutnost překladu či punkce výpotku, věcí, které jsou bezprostředně potřeba provést
2. vyjednat možnost, aby za pacienta hovořil a jednal někdo jiný, koho pacient deleguje. To není vzácné: pacient - "já nechci vědět, co se mnou leukemie udělá" …. lékař "mohli bychom o praktických věcech, jak zařídit co nejlépe péči pro případ zhoršení hovořit bez Vás s Vaší dcerou?"
Neinterferuje-li pacientovo odmítnutí s akutní péčí či nutným rozhodnutím, není důvod tuto pacientovu obranu lámat. Někdy (paradoxně) pomůže na odmítavé strategii ocenit alespoň něco (i když je nám nepříjemná) a věnovat se emocím, které s tím souvisí..."vidím, s jakou silou se snažíte prožívat každý den a věnovat se rodině a nehledět na nemoc"...."je obdivuhodné, kolik toho zvládáte". Můžeme se tak někdy dostat "na pacientovu stranu" a otevřít cestu k otevřenější komunikaci, když na ni dozraje čas.