Vážené kolegyně a vážení kolegové, pečuji o několik pacientů s hemochromatosou. U jedné pacientky nelze ani za UZ kontroly provést terapeut.venepunkci z žil HKK. Díky úpravě jídelníčku došlo k poklesu ferritinu na v průměru 170 ug/l. Chci poprosit o informaci, zda má někdo zkušenost s prováděním venepunkce z v. femoralis či jiné žíly DKK? Pokud ano, zda by byl tak laskav a poradil postup, především bezpečnostní opatření po výkonu na velké žíle (pod UZ, míra komprese, doba komprese, omezení zátěže po výkonu, doba dohledu, lze ambulantně ,...). Velice děkuji. V úctě MŠ.
Reakce kolegia: 2
Za klíčové bych považoval to, jak často je nezbytné venepunkce provádět. Uvedená hodnota ferritinu asi není alarmující. Femorální žílu běžně využíváme při aferéze periferních krvetvorných buněk, což je výkon jednorázový. Opakované punkce v této lokalizaci jsou jistě proveditelné, ale není to optimální. V případě, že je nezbytné venepunkce opakovat několikrát za rok, je na zvážení, zda pacientce nenechat zavést žilní port (cestou v. jugularis nebo subclavia). Je však nezbytné konzultovat kolegy, kteří mají s žilními porty zkušenosti, protože tyto se obvykle používají jen k odběrům krve pro laboratorní vyšetření. Snad by ale bylo možné vybrat port s dostatečným průtokem krve, který by umožnil venepunkci. Další z dlouhodobého hlediska méně vhodnou formou je zavedení tzv. PICC katetru, který se zavádí přes v. brachialis, ale nemůže být kompletně implantován.
Další případy
Detrakční syndrom
Vážené učené kolegium, pacientka s CML ve studii HALF, ukončila po 7,5 letech Dasatinib, při předposlední kontrole dodatečně přiznala, že již od chvíle snižování dávky má bolesti hlavy, na dop. paní docentky jsem jí dal Prednison, po kterém bolesti n...
Předoperační příprava u systémové mastocytózy
Dobrý den, ráda bych zkonzultovala jednoho pacienta r. 1980, kdy už v roce 2012 mu v Polsku diagnostikovali systémovou mastocytozu (nález v kostní dřeni, pozitivní c-KIT, anafylaxe po vosím bodnutí). Nálezy odpovídají indolentní systémové mastocytóze...
MPN ET low risk na ASA a let do zámoří
Dobrý den, dotaz z praxe. Pacientka 50 let, bez komorbidit, aktivní, s dg. MPN, typu ET, low risk, bez anamnézy TEN, hodnoty PLT 750 tis z poslední kontroly, trvale na ASA 100 mg/d. Při letu do zámoří nad 8 hod, zajišťujete pacientku také AKG profyla...
Co by hematolog nemám takového pac. My máme jen polytransfundované pac. s anemií, to je ale trochu jiný problém.
Problematické je zvážení indikace píchání do v. femoralis (proč?), tazatel neudává jakékoli údaje o klin. stavu toho pac., krom hodnoty feritinu. Ten není vysoký (byť vyšší, než cílová hodnota podle doporučení hepatologů [do 50]). Záleží na tom, zda má pac. orgánové postižení, či symptomy heredit. hemochromatózy. Nemá-li pac. trvale dostupné žíly, asi bych zkusil chelatátor. Obecně vzato při výkonu na velké žíle je vždy mírně zvýšené riziko krvácení.
Nejsem znalý ani regulací toho, kdo smí píchat do v. femoralis - asi ten, kdo to umí, např. intenzivista, jistě ne hematolog bez této praxe. Nemá-li pac. poruchu hemostázy, asi lze ambulantně "odmačkat" místo vpichu. Detailní opatření budou na provádějícím lékaři.