Vážené kolegyně a vážení kolegové, pečuji o několik pacientů s hemochromatosou. U jedné pacientky nelze ani za UZ kontroly provést terapeut.venepunkci z žil HKK. Díky úpravě jídelníčku došlo k poklesu ferritinu na v průměru 170 ug/l. Chci poprosit o informaci, zda má někdo zkušenost s prováděním venepunkce z v. femoralis či jiné žíly DKK? Pokud ano, zda by byl tak laskav a poradil postup, především bezpečnostní opatření po výkonu na velké žíle (pod UZ, míra komprese, doba komprese, omezení zátěže po výkonu, doba dohledu, lze ambulantně ,...). Velice děkuji. V úctě MŠ.
Další případy
PV nebo ET
Dobrý den, prosím o váš odborný názor, 33letý pacient s náhodně zjištěnou trombocytosou (1110 - 1287), bez polyglobulie, bez leukocytosy, jinak bez obtíží, mutace JAK2 v exonu 12 i 14 negativní, CALR negativní, BCR/ABL negativní, sonograficky slezina...
Leukocytoza
Dobrý den, mám takovou zajímavou pacientku - 41let, přichází pro únavu, nadváhu, padání vlasů, bolesti hlavy, ztrátu menses, gynekologem odeslána k nám. Při vyšetření zjištěn pouze vyšší tlak a vyšší CRP 44,2, Leu 12,6 s norm. differenciálem (ZBV, TS...
Makrocytoza
Dobrý den, jsem praktická lékařka a chtěla bych se prosím zeptat. Pacientka 54 let má od r. 2022 izolovaně makrocytozu 104-105fl, MCH 35pg, bez anémie, bez další cytopenie. Odběry měla celkem tři a makrocytoza je stacionární. V lab. bez hepatopatie v...
Reakce: 2
Co by hematolog nemám takového pac. My máme jen polytransfundované pac. s anemií, to je ale trochu jiný problém.
Problematické je zvážení indikace píchání do v. femoralis (proč?), tazatel neudává jakékoli údaje o klin. stavu toho pac., krom hodnoty feritinu. Ten není vysoký (byť vyšší, než cílová hodnota podle doporučení hepatologů [do 50]). Záleží na tom, zda má pac. orgánové postižení, či symptomy heredit. hemochromatózy. Nemá-li pac. trvale dostupné žíly, asi bych zkusil chelatátor. Obecně vzato při výkonu na velké žíle je vždy mírně zvýšené riziko krvácení.
Nejsem znalý ani regulací toho, kdo smí píchat do v. femoralis - asi ten, kdo to umí, např. intenzivista, jistě ne hematolog bez této praxe. Nemá-li pac. poruchu hemostázy, asi lze ambulantně "odmačkat" místo vpichu. Detailní opatření budou na provádějícím lékaři.
Za klíčové bych považoval to, jak často je nezbytné venepunkce provádět. Uvedená hodnota ferritinu asi není alarmující. Femorální žílu běžně využíváme při aferéze periferních krvetvorných buněk, což je výkon jednorázový. Opakované punkce v této lokalizaci jsou jistě proveditelné, ale není to optimální. V případě, že je nezbytné venepunkce opakovat několikrát za rok, je na zvážení, zda pacientce nenechat zavést žilní port (cestou v. jugularis nebo subclavia). Je však nezbytné konzultovat kolegy, kteří mají s žilními porty zkušenosti, protože tyto se obvykle používají jen k odběrům krve pro laboratorní vyšetření. Snad by ale bylo možné vybrat port s dostatečným průtokem krve, který by umožnil venepunkci. Další z dlouhodobého hlediska méně vhodnou formou je zavedení tzv. PICC katetru, který se zavádí přes v. brachialis, ale nemůže být kompletně implantován.