59letý nemocný s AML s 50-60 % blastů ve dřeni a s monosomálním karyotypem

Nejednoduché rozhodnutí - u pacientů s uvedeným typem AML je potenciál klasické chemoterapie (typu 7+3) poměrně nízký (CR <50%) a naopak chemoterapie může způsobit komplikace, které by mohly kompromitovat následnou transplantaci.
Rozhodně bych vše probral s pacientem - vysvětlil rizika i výhody obou postupů. Pokud by nemocný neměl preference, tak bych se spíše klonil k tomu chemoterapii podat, nicméně rozhodnutí by bylo ovlivněno i dostupností dárce.

AML s těmito nálezy patří mezi prognosticky nepříznivé. Jak již píše pan Dr. Jindra - kurabilní potenciál 3+7 je nízký a samozřejmě navyšuje riziko dalších komplikací, které celou léčbu ovlivní. Nicméně alogenní transplantace je jednoznačně indikována. Kombinace Azacytidin + Venetoclax byla zamítnuta.

Takže - Otázkou je zda před aloT podat indukční léčbu 3+7 nebo transplantovat up-front bez indukční terapie.
Předpokládám, že je již nalezen vodný dárce hematopoetických kmenových buněk.

Dosažení kompletní remise před alogenní transplantací ovlivňuje dlouhodobé výsledky alogenní transplantace. Proto bych se přikláněl podat chemoterapii 3+7 a následně transplantovat. Lze také zvážit provedení tzv sekvenční alogenní transplantace, kde přibližně 5 dnů po skončení indukční terapie (reindukční terapie) navazuje alogenní transplantace. Rozhodnutí o přístupu je nutné posoudit na základě Vašeho stavu a dalších interních onemocnění a dostupnosti dárce.