Autorka: MUDr. Vlasta Raušová
Deficit železa patří k nejčastějším zdravotním problémům na světě, přesto ale může dlouho unikat pozornosti. Deficit železa postihuje podle dostupných odhadů přibližně každého třetího člověka. Celosvětově se týká asi dvou miliard lidí a jen ve Spojených státech přibližně deseti milionů dospělých.
Navzdory jeho četnosti a dostupným možnostem léčby však řada nemocných zůstává bez diagnózy. V rizikových skupinách může být podle dokumentu přehlédnuto až 70 % případů, mimo jiné kvůli omezenému screeningu, rozdílným diagnostickým postupům a nejednotným referenčním mezím
V září 2026 vydala Americká hematologická společnost (ASH) nové doporučení pro diagnostiku nedostatku železa, podle kterého se zvyšují hraniční hodnoty sérového ferritinu a u nemocných se zánětlivým onemocněním se doplňuje posouzení saturace transferinu. Cílem je zachytit deficit dříve, ještě před rozvojem anémie a jejích komplikací.
Nové hranice sérového ferritinu, ASH 2026
Železo se v organismu ukládá především ve vazbě na ferritin. Je nezbytné pro tvorbu hemoglobinu, který zajišťuje přenos kyslíku, ale podílí se také na správné funkci mozku, imunitního systému a svalů a na zdraví kůže, vlasů a nehtů. Vyčerpávání zásob se může projevit únavou, slabostí, dušností, zrychlenou srdeční frekvencí, bolestí hlavy, závratěmi, bledostí nebo poruchami soustředění. Při pokračujícím deficitu může vzniknout sideropenická anémie, tedy nejčastější hematologické onemocnění na světě.
Základním laboratorním ukazatelem zásob železa zůstává sérový ferritin. Nové doporučení ASH však pracuje s vyššími diagnostickými mezemi než řada dosud používaných postupů. Někteří lidé, jejichž dřívější výsledek byl hodnocen jako normální, tak mohou podle nových kritérií již splňovat podmínky pro diagnózu nedostatku železa, zejména pokud se jejich hodnota pohybovala blízko původní dolní hranice.
Zvláštní pozornost vyžadují pacienti se zánětlivým stavem. Ferritin totiž není pouze zásobním proteinem železa, ale také reaktantem akutní fáze, a při zánětu může být jeho koncentrace zvýšená i při nedostatečných zásobách. Proto ASH u dospělých se zánětem doporučuje posuzovat deficit při ferritinu pod 100 ng/ml nebo při saturaci transferinu pod 20 %. Zařazení saturace transferinu pomáhá odhalit případy, které by při hodnocení samotného ferritinu mohly zůstat skryté.
Nová evidence-based doporučení se zaměřují na dospělé, malé děti, menstruující a těhotné ženy i na nemocné se zánětlivým onemocněním. Zvýšené riziko nedostatku železa mají také lidé s gastrointestinálními onemocněními, dietními omezeními, krevními ztrátami nebo jinými chronickými chorobami. Právě u nich by měl klinický obraz a přítomnost rizikových faktorů vést k cílenému laboratornímu vyšetření.
Aktualizované hranice přinášejí jasnější vodítko v oblasti, v níž dlouho chyběla shoda. Doporučení má současně podpořit zdravotnické systémy v přijetí jednotnějších diagnostických kritérií a pomoci pacientům lépe porozumět tomu, jaké vyšetření potřebují.
Co změna znamená pro klinickou praxi
Nové hranice ferritinu mohou rozšířit skupinu pacientů, u nichž bude nedostatek železa rozpoznán ještě před významným poklesem hemoglobinu. Samotný laboratorní údaj však musí být vždy interpretován v klinickém kontextu. U symptomatických nebo rizikových osob je vhodné zohlednit věk, těhotenství či menstruační ztráty, přítomnost zánětu, chronické onemocnění, výživu a možné zdroje krvácení. Diagnóza deficitu by proto neměla být konečným bodem vyšetření: důležité je rovněž objasnit jeho příčinu a podle ní zvolit další postup.
Hlavním praktickým poselstvím doporučení je, že normální koncentrace hemoglobinu nedostatek železa nevylučuje a že dosud užívané nízké hranice ferritinu mohly část nemocných opomíjet. Včasnější a přesnější diagnostika může zkrátit období, během něhož pacienti žijí s únavou, slabostí či poruchami koncentrace bez vysvětlení, a zabránit progresi do sideropenické anémie.
Zdroj:
https://www.hematology.org/newsroom/press-releases/2026/ash-sets-new-standards-for-diagnosing-iron-deficiency
https://ashpublications.org/bloodadvances/article/doi/10.1182/bloodadvances.2025015950/570502/American-Society-of-Hematology-2026-guidelines-for
