Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Malignity pocházející z B buněk jsou obvykle doprovázeny poruchou imunity a jsou spojeny se zvýšeným rizikem infekcí. Po stanovení diagnózy dochází k dalšímu poklesu již tak narušené imunitní funkce, což lze přičíst progresi s lymfomem spojeného imunodeficitu, který se po zahájení léčby dále zhoršuje. Není proto překvapením, že infekce patří mezi hlavní faktory určující výsledky léčby pacientů s malignitami pocházejícími z B-buněk a vedou u této populace k vyšší mortalitě.
V nedávno provedené studii u chronické lymfocytární leukemie (CLL) bylo pozorováno, že pacienti s CLL vykazovali zvýšené užívání antimikrobiálních přípravků, a tím i riziko infekcí, ve srovnání se zdravými kontrolami, a to již více než 5 let před stanovením diagnózy. Kromě toho se riziko infekcí výrazně zvýšilo s blížící se diagnózou, což pravděpodobně odráží náhlé zhoršení imunitních funkcí. To naznačuje, že u těchto pacientů se projevují dva imunologické jevy. Nejprve delší období mírně zvýšeného rizika infekcí a následně zjevný vznik malignity, která vede k hlubšímu narušení imunity.
V této práci se na základě údajů z dánských populačních registrů pracovalo s předpokladem, že podobně jako CLL budou i difuzní velkobuněčný B-lymfom (DLBCL), mnohočetný myelom (MM), folikulární lymfom (FL), lymfom marginální zóny (MZL) a lymfoplazmocytární lymfom (LPL) vykazovat různý stupeň imunodeficitu, a tedy vyšší míru infekcí před stanovením diagnózy. Následně byl u každé z těchto malignit hodnocen klinický dopad infekcí prodělaných krátce před stanovením diagnózy na celkové přežití od okamžiku stanovení diagnózy v kontextu dalších zavedených mezinárodních ukazatelů.
Výsledky
Aby bylo možné získat výsledky pro co největší počet pacientů, byly jako náhradní ukazatele infekcí použity recepty na antimikrobiální přípravky. Populační kohorta zahrnovala 30 389 osob s diagnózou malignity pocházející z B-buněk, kterým bylo předepsáno 213 649 antimikrobiálních přípravků. Klinická kohorta zahrnovala celkem 18 560 osob, kterým bylo předepsáno 107 268 antimikrobiálních přípravků.
Relativní riziko infekcí bylo zvýšené až 15 let před stanovením diagnózy malignity a výrazně se zvýšilo v roce těsně před stanovením diagnózy. Více než dvě antimikrobiální léčby během jednoho roku před stanovením diagnózy byly spojeny s významně kratším celkovým přežitím, a to nezávisle na známých prognostických faktorech.
Interpretace nálezů jako výsledku dvou překrývajících se vzorců užívání antimikrobiálních látek, jednoho dlouhodobého a druhého akutního, odpovídá předchozím pozorováním dlouhotrvajícího imunodeficitu předcházejícího náhlému vzniku rakoviny. Užívání antimikrobiálních přípravků a agresivita onemocnění stanovená podle zavedených IPI (Mezinárodní prognostický index) spolu nesouvisely. Další zkoumání biologických mechanismů, které jsou základem těchto jevů, může vrhnout další světlo na patogenezi lymfomů a připravit půdu pro budoucí preventivní strategie. U pacientů léčených pro více než dvě infekce prodělané krátce před stanovením diagnózy malignity z B-buněk bylo prokázáno kratší celkové přežití i po zohlednění dalších známých prognostických faktorů. Počet infekcí prodělaných krátce před stanovením diagnózy malignity tak může představovat nezávislý prognostický nástroj a mohl by být zvažován v kombinaci se současnými IPI a stagingovými systémy pro přesnější predikci přežití pacientů.
Zdroj: Packness, British Journal of Cancer, 2024
Reference: Packness E. et al., Infections and their prognostic significance before diagnosis of chronic lymphocytic leukemia, non-Hodgkin lymphoma, or multiple myeloma, British Journal of Cancer (2024). https://doi.org/10.1038/s41416-024-02816-2
