Praha 26. března 2026 – Únava, bolavá záda nebo opakované virózy patří k potížím, které většina lidí přisuzuje shonu a běžnému vyčerpání. U části pacientů však mohou být prvním signálem mnohočetného myelomu – druhého nejčastějšího nádorového onemocnění krve v Česku, které se často projeví až v pokročilém stádiu. Právě na tyto nenápadné projevy a důležitost včasné diagnostiky se zaměřuje letošní kampaň u příležitosti Národního dne myelomu.
Ten připadá na 30. března, kdy se pražská Žižkovská věž symbolicky zahalí do odstínu burgundy. Tmavý odstín červené připomínající krev má odkazovat na podstatu onemocnění a nutnost nepodceňovat signály vlastního těla.
Pana Milana, který pracuje jako učitel, přivedla poprvé na hematologii úplně jiná nemoc. Při běžných odběrech před plánovanou operací žlučníku objevili lékaři neobvyklé hodnoty a poslali ho na další vyšetření. „Byl to šok. První, co člověk udělá, je, že začne hledat na internetu, a tam najde to nejhorší,“ popisuje svoje pocity po sdělení diagnózy.
Následné týdny pro něj byly plné nejistoty, vyšetření a obav o budoucnost. „Napadlo mě, co bude rodina dělat beze mě. Jestli uvidím vnučku vyrůstat… Všude jsem četl strašné scénáře,“ říká. Zlom nastal, když mu lékařka vše trpělivě vysvětlila a přidala vlastní zkušenost s onkologickou léčbou. Milan začal čerpat informace z odborných zdrojů, otevřel bulletin Klubu pacientů a přestal číst internetové diskuse. Významnou roli pro něj sehrála i podpora rodiny. Po zahájení léčby nastal několik měsíců trvající kolotoč – odběry a různá vyšetření, pravidelné kontroly u lékaře s aplikací infúzí, užívání léků, únava, stavy nervozity, průjmy, úpravy medikace a na konci nabídka zařazení do klinické studie s možností léčby pomocí buněčné terapie. Následoval odběr buněk, jejich genetická úprava, pobyt na izolačním pokoji s přísným režimem a postupná rekonvalescence. Po několika měsících se tak Milan začal vracet do běžného života – a dnes opět učí děti.
Co je mnohočetný myelom a proč může dlouho zůstat skrytý
Mnohočetný myelom je typ onkologického onemocnění krve, který vzniká v kostní dřeni – místě, kde se tvoří všechny krvinky. Jedna skupina buněk, jež normálně vytváří protilátky a chrání tělo před infekcemi, se u této nemoci začne nekontrolovaně množit. V kostní dřeni pak přibývá těchto „poškozených“ buněk, které vytlačují zdravou krvetvorbu a mohou oslabovat kostní tkáň. Název onemocnění není náhodný: myelom souvisí s kostní dření a mnohočetný označuje to, že ložisek bývá více najednou. Ačkoliv se nemoc nejčastěji objevuje u lidí starších 60 let, nevyhýbá se ani mladším ročníkům a lidem v plném pracovním či sportovním nasazení.
Typické je, že dlouho probíhá nenápadně. První potíže – například zhoršující se únava, časté virózy nebo pobolívání zad – bývají velmi snadno zaměněny za běžné projevy hektického života. Právě tato nenápadnost je důvodem, proč se mnohočetný myelom často odhalí až ve chvíli, kdy už zasáhne kosti nebo imunitu. „Myelom neudeří nahlas, ale potichu postupuje dál. Pacienti k nám proto často přicházejí až v okamžiku, kdy už nemoc výrazně zasáhla do jejich zdraví. A přitom by obyčejný krevní test dokázal spustit diagnostiku mnohem dřív,“ vysvětluje prof. MUDr. Roman Hájek, CSc., přednosta Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava.
Diagnostika a léčba, které potřebují čas
První podezření na nemoc tak obvykle přichází u praktického lékaře při laboratorním vyšetření krve. Pokud výsledky ukážou odchylky, následuje podrobné hematologické vyšetření, odběr kostní dřeně a zobrazovací metody, které odhalí případná poškození kostí.
Léčba je pak vysoce individuální. Moderní postupy dnes kombinují cílené léky, imunoterapii, chemoterapii, transplantaci vlastních kmenových buněk i dlouhodobou udržovací léčbu. K tomu patří i podpůrná péče, která pomáhá zvládat bolest, posilovat kosti, zmírňovat chudokrevnost či předcházet infekcím. „Myelom sice zatím nedokážeme u všech lidí zcela vyléčit, ale dokážeme jeho průběh výrazně zpomalit. Díky moderním léčebným metodám mohou pacienti žít aktivní a plnohodnotný život po mnoho let,“ říká prof. Hájek.
K významným posunům v léčbě mnohočetného myelomu posledních let patří buněčná terapie. Jde o postup, při kterém se pacientovi odeberou buňky imunitního systému, upraví se v laboratorním prostředí tak, aby uměly přesně rozpoznat nádorové buňky, a poté se vrátí zpět do těla. „Buněčná terapie je průlom, protože umožňuje zasáhnout nemoc zcela jiným způsobem. U části pacientů dokáže navodit velmi hlubokou a dlouhodobou odpověď – a pro některé z nich představuje šanci na takzvané funkční vyléčení,“ vysvětluje prof. Hájek.
Ekonomická realita: nemoc zasahuje i rodiny a společnost
Mnohočetný myelom ale neovlivňuje jen zdraví. Kvůli únavě, léčbě nebo oslabené imunitě nemůže řada lidí dál pracovat a více než čtvrtina pacientů končí v invalidním důchodu.1 Nemoc navíc dopadá i na jejich blízké – řada rodin musí omezit práci, aby mohly zajistit každodenní péči. Ekonomické studie navíc ukazují, že celková zátěž tohoto onemocnění se pohybuje v řádu miliard korun ročně.2 Výdaje na léčbu doplňují snížené pracovní příjmy, invalidní dávky nebo potřeba sociální péče. Moderní léčba, která pacientům umožňuje vracet se do aktivního života, proto představuje nejen zdravotní, ale i významný společenský přínos.
Opora pro pacienty i mimo ordinace
Právě informovanost, psychická podpora a sdílení zkušeností jsou něco, co pacienti po diagnóze často potřebují nejvíce. Jedním z hlavních zdrojů pomoci pro ně může být organizace Klub pacientů mnohočetný myelom. Prostřednictvím seminářů, bulletinů, poradny a setkávání napříč republikou nabízí místo, kde mohou nemocní sdílet své zkušenosti, získat ověřené informace i podporu komunity. „Lidé k nám přicházejí ve chvíli, kdy mají za sebou prvotní šok a v hlavě množství různých, mnohdy zahlcujících informací. Hledají někoho, kdo si stejnou cestou prošel, a potřebují vědět, že obavy, únava i nejistota jsou normální. Jsme tu proto, abychom je provedli těžkým obdobím a dodali jim sílu,“ říká Alice Onderková, koordinátorka Klubu pacientů mnohočetný myelom.
30. března 2026 – Národní den myelomu
Letošní Národní den myelomu připomene závažnost tohoto nenápadného onemocnění i potřebu včasné diagnostiky. Pražská Žižkovská věž se proto 30. března rozzáří symbolicky do vínové barvy. Cílem je upozornit na příznaky, které lidé často přehlížejí, a dodat odvahu těm, kteří váhají promluvit o svém zdravotním stavu nebo si říct o vyšetření. Národní den myelomu se letos koná již podeváté. Vyhlásil ho Klub pacientů mnohočetný myelom spolu se skupinou předních českých odborníků sdružených v České myelomové skupině. Obě organizace dlouhodobě podporují pacienty i jejich rodiny, poskytují informace o diagnóze a léčbě a pomáhají jim zorientovat se v náročném období po sdělení diagnózy. Více informací najdete na www.mamtovkrvi.cz.
1 Chadimova K, Uherek S, Mazalova M, et al. Clinical and Socioeconomic Burden of Multiple Myeloma in the Czech Republic: A Cross-Sectional Study on 190 Patients. Institute of Health Economics and Technology Assessment. 2024.
2 Analýza dopadů zátěže onemocnění mnohočetného myelomu z hlediska veřejných rozpočtů v České republice (2025).
Tisková zpráva ke stažení ZDE
